|
|
Freudian psychoanalysis and the literature of Vienna's modern art in chosen texts by Arthur Schnitzler and Stefan Zweig.
Čepelková, Lucie ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je literárněvědné pojednání o vztahu Freudovy psychoanalýzy a literatury Vídeňské moderny na základě vybraných textů od Arthura Schnitzlera a Stefana Zweiga. První kapitoly se věnují Freudově cestě k psychoanalýze, tématu sexuality a jeho postojům k Vídni a antisemitismu. V dalších kapitolách budou blíže představeny jeho dvě eseje - Básník a lidská fantazie a "Kulturní" sexuální morálka a moderní nervozita (obě 1908). Další část práce tvoří pojednání o Vídeňské moderně a autoři Arthur Schnitzler a Stefan Zweig, jejichž díla Slečna Elsa (1924) a Amok (1922) budou blíže analyzována. KLÍČOVÁ SLOVA Psychoanalýza, Vídeňská moderna, Stefan Zweig, Arthur Schnitzler, Sigmund Freud
|
|
|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|
|
|
Joseph Georg Meinert and His Work in the Context of the German Cultural Life in the Czech Lands at the End of the 18th and in the First Half of the 19th Century.
Čížková, Martina ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá životem a dílem Josepha Georga Meinerta - pedagoga a badatele - v kontextu německého duchovního života v českých zemích ke konci 18. a na počátku 19. století. Cílem je analyzovat obsah Meinertových spisů napříč celým spektrem jeho tvorby, které podávají svědectví o životě tohoto německy mluvícího učence a zároveň dokreslují kulturně-historický vývoj v době, kdy se začalo prohlubovat vlastenecké a národnostní cítění obyvatel habsburské monarchie. Tato práce dělí Meinertovy texty do skupin podle žánrů a objevujících se témat a motivů, které porovnává s informacemi ze sekundární literatury a dochovanými fragmenty Meinertových deníků. Výsledky analýzy děl potvrzují, že Meinertova tvorba věrně dokumentovala historické, politické i kulturní poměry té doby. Neovlivňovala jen patriotisticky smýšlející myslitele a spisovatele v českých, rakouských a německých zemích - Meinertova publicistická činnost se zaměřovala i na méně vzdělané čtenáře. Díla byla povětšinou přijímána kladně, výjimkou byla Meinertova básnická tvorba týkající se negativně vnímaných historických událostí. Analýza děl navíc ukázala, že se původně neutrální patriotistický postoj Josepha Georga Meinerta měnil společně s dobou. V pozdějších spisech Meinert začal rozlišovat mezi obyvateli českých zemí,...
|
|
|
Motive of food and its significance for the work of Uwe Timm
Ivanenková, Andrea ; Markvartová, Eva (vedoucí práce) ; Glosíková, Viera (oponent)
Tato práce se zabývá tématikou jídla a jeho aspekty v díle Uwe Timma. V první části jsou představeny různé oblasti každodenního života, které jsou spojeny s jídlem. Pro srovnání jsou uvedeni další německy píšící autoři, kteří ve svých literárních dílech určitým způsobem tematizují motiv jídla. V další části je uveden životopis autora, neboť do svého literárního díla promítá své autobiografické rysy a životní zkušenosti. Na základě zkoumání motivu jsou analyzována vybraná díla Uwe Timma a představeny rozdílné aspekty jídla v nich obsažené. KLÍČOVÁ SLOVA jídlo, motiv jídla, výzkum motivu, Uwe Timm, literatura
|
|
|
Autobiography in comic books and literature
Baráková, Barbora ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Horňáček, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá literární teorií autobiografie a možností jejího využití pro komiks. Cílem je pokusit se literární teorii pro komiks modifikovat a v praktické analýze ji aplikovat. Základní teoretický rámec tvoří Autobiografický pakt Philippa Lejeuna a teorie paratextů podle Gérarda Genetta. V praktické analýze vychází tato práce ze srovnání komiksu s literárním dílem, přičemž je využito poznatků, které byly získány v teoretické části. Důraz je kladen na konstruování autobiografického paktu a na para- a metatexty, které se k oběma knihám vztahují. Klíčová slova autobiografie, autobiografické prvky, komiks, literatura, paratext, metatext Autobiographie, autobiographische Elemente, Comic, Literatur, Paratext, Metatext
|
|
|
Joseph Georg Meinert and His Work in the Context of the German Cultural Life in the Czech Lands at the End of the 18th and in the First Half of the 19th Century.
Čížková, Martina ; Vodrážková, Lenka (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá životem a dílem Josepha Georga Meinerta - pedagoga a badatele - v kontextu německého duchovního života v českých zemích ke konci 18. a na počátku 19. století. Cílem je analyzovat obsah Meinertových spisů napříč celým spektrem jeho tvorby, které podávají svědectví o životě tohoto německy mluvícího učence a zároveň dokreslují kulturně-historický vývoj v době, kdy se začalo prohlubovat vlastenecké a národnostní cítění obyvatel habsburské monarchie. Tato práce dělí Meinertovy texty do skupin podle žánrů a objevujících se témat a motivů, které porovnává s informacemi ze sekundární literatury a dochovanými fragmenty Meinertových deníků. Výsledky analýzy děl potvrzují, že Meinertova tvorba věrně dokumentovala historické, politické i kulturní poměry té doby. Neovlivňovala jen patriotisticky smýšlející myslitele a spisovatele v českých, rakouských a německých zemích - Meinertova publicistická činnost se zaměřovala i na méně vzdělané čtenáře. Díla byla povětšinou přijímána kladně, výjimkou byla Meinertova básnická tvorba týkající se negativně vnímaných historických událostí. Analýza děl navíc ukázala, že se původně neutrální patriotistický postoj Josepha Georga Meinerta měnil společně s dobou. V pozdějších spisech Meinert začal rozlišovat mezi obyvateli českých zemí,...
|
|
|
Freudian psychoanalysis and the literature of Vienna's modern art in chosen texts by Arthur Schnitzler and Stefan Zweig.
Čepelková, Lucie ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je literárněvědné pojednání o vztahu Freudovy psychoanalýzy a literatury Vídeňské moderny na základě vybraných textů od Arthura Schnitzlera a Stefana Zweiga. První kapitoly se věnují Freudově cestě k psychoanalýze, tématu sexuality a jeho postojům k Vídni a antisemitismu. V dalších kapitolách budou blíže představeny jeho dvě eseje - Básník a lidská fantazie a "Kulturní" sexuální morálka a moderní nervozita (obě 1908). Další část práce tvoří pojednání o Vídeňské moderně a autoři Arthur Schnitzler a Stefan Zweig, jejichž díla Slečna Elsa (1924) a Amok (1922) budou blíže analyzována. KLÍČOVÁ SLOVA Psychoanalýza, Vídeňská moderna, Stefan Zweig, Arthur Schnitzler, Sigmund Freud
|
|
|
Literature in the works of theologians - the example of Karl Barth and Rudolf Bultmann
Lis, Marek ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Štefan, Jan (oponent)
Předkládaná bakalářská práce Literatur bei Theologen - am Beispiel Karl Barths und Rudolf Bultmanns se pokouší zhodnotit význam německé literatury ve vybraných dílech výše uvedených teologů. V případě Karla Bartha byla analyzována recepce autorů německé klasiky (Römerbrief, 1919) a Dostojevského (Römerbrief, 1922), další samostatnou oblast zkoumání představuje zkoumání relevantních pasáží korespondence s německým spisovatelem Carlem Zuckmayerem ze závěru teologova života. V případě Rudolfa Bultmanna byla věnována pozornost širším souvislostem hermeneutickým - zejména teologovu vztahu ke kultuře a náboženství po 1. světové válce, dále pak jeho reakci na Deschnerovu kritiku role náboženství z konce 50. let 20. století a následně analýze vybraných homilií z doby po 1. světové válce, přičemž byla stručně popsána i specifičnost a problematičnost tohoto diskursu. Ačkoli je práce postavená jen na výběru, pokouší se závěrem formulovat názor, že literatura může plnit jak funkci "podřízenou" křesťanskému zjevení, které jí vytváří jasný kontext a je schopno na její otázky odpovídat, tak funkci zcela autonomní, kdy je literaturou artikulováno téma, které bylo již předestřeno teologickým diskursem.
|
host ::
RSS.